Nedodržování lhůt se bohužel stalo smutným standardem českého stavebního řízení. Jeho zrychlení je proto primárním cílem nového stavebního zákona.
S rekodifikací stavebního práva přijde důsledné dodržování lhůt ze strany státu a zrychlení zoufale pomalého povolování staveb. Nový stavební zákon zavede apelační princip a fikci souhlasu, které maximálně urychlí stavební řízení, aby úřad vydal povolení už do 30 dní.
„Nový stavební zákon zrychlí povolování staveb, protože obsahuje řadu principů, aby stavebník skutečně do roka věděl, zda může stavět či nikoliv. Zavádí pevné lhůty pro vydání rozhodnutí, dále pak většinu dotčených orgánů integruje do systému státní stavební správy, pro závazná stanoviska těch zbývajících neintegrovaných dotčených orgánů pak zavádí fikci souhlasu. Ke zrychlení povede také nový systém státní stavební správy, jak byl schválen poslanci ve třetím čtení, který mimo jiného umožní konat účinná opatření proti nečinnosti konkrétních osob. Důležitý je také princip apelace, který konečně zastaví ping-pong mezi stavebními úřady, kdy nadřízený orgán někdy i opakovaně vrací věc k první instanci bez toho, aby ve věci rozhodl. Zrychlí se rovněž soudní přezkum. Soud bude mít například povinnost projednat všechny body žaloby, a když to bude možné, bude i ve věci rozhodovat. V neposlední řadě pak ke komplexnímu zrychlení procesu povolení stavby přispěje digitalizace,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Dodržování lhůt může zajistit jen zcela nový systém
Nový stavební zákon zavádí novou strukturu s pevně stanovenými lhůtami tak, aby bylo stavební řízení maximálně urychleno. Státní stavební správa umožní zastupitelnost úředníků. Agendu na některých stavebních úřadech dnes často zastává pouze jedna osoba. V případě nemoci úředníka nebo velkého objemu práce tudíž stavební řízení stojí. Díky možnosti sdílení úředníků z jiného místa k takovému „záseku“ již nedojde a personální kapacity bude možné doplnit z jiného úřadu bez toho, aniž by úředník musel dojíždět, a to také díky digitalizaci celého postupu povolení stavby. Stavebník tuto změnu nepocítí a státní úřad bude moci bez problémů dodržet garantované správní lhůty.
Nový stavební zákon drží lhůty stanovené věcným záměrem, to znamená maximálně 345 dnů včetně odvolání a přezkumu a 375 dnů u záměru, kde je třeba posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Tyto maximální lhůty však platí například pro komplikované doručování do zahraničí nebo pro případy dědického řízení. V praxi bude povolování rychlejší. Základní lhůtou pro rozhodnutí stavebního úřadu je v případě rodinného domu 30 dní, přičemž tuto lhůtu může v odůvodněných případech stavební úřad prodloužit o dalších 30 až 60 dní. U velkých projektů jsou pak stanoveny lhůty na 60 dní s prodloužením na 30 až 60 dní. V rámci zrychleného řízení v případech, kde nejsou žádné rozpory, bude možné vydat stavební povolení již jako první úkon v řízení, tj. už za 30 dní.
Dalšímu zrychlení stavebního řízení pomůže integrace většiny dotčených orgánů do státní stavební správy. V neposlední řadě stavební řízení urychlí digitalizace, která zjednoduší komunikaci nejen mezi stavebníkem a úřadem, ale i mezi dotčenými orgány.
Hlavní principy nového stavebního zákona, které urychlí povolování staveb:
- jedno řízení před jedním stavebním úřadem
- jednotná státní stavební správa, která zajistí zastupitelnost, stálou činnost stavebních úřadů a zabrání podjatosti úředníků
- pevně dané lhůty, fikce vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu
- apelační princip a povinnost soudu projednat všechny žalobní body
- maximální integrace dotčených orgánů do systému státní stavební správy
Zdroj: MMR